Kopců a hor nazvaných Plešivec najdeme v České kotlině celou řadu. Ten brdský je opředený řadou pověstí, vyhlášený svým výhledem i jedinečným geniem loci. Touze rozhlédnout se z něj a ochutnat jeho atmosféru tak nešlo odolat. Poté, co jsem si trestuhodně nechal ujet před nosem vlak a propásnul tak šanci navštívit jej s partou, jsem se ho vydal v jeden pochmurný prosincový čtvrtek dobýt sám. Cesty na Plešivec vedou ze všech světových stran, já jsem si vybral naučnou stezku „Z Jinec na Olymp Brd“, vycházející a končící ve stejnojmeném městečku, kam jsem se svezl motorovým rychlíkem jedoucím po trase Praha – České Budějovice přes Beroun a Příbram. Z pražského hlavního nádraží jím cesta trvá přesně hodinu.
Pohled z nádraží směrem k vrcholu Plešivce, zahaleného v mracích, mi trochu ubral na optimismu, ale – co si budeme povídat – i lesy v mlze mají své kouzlo. Po krátkém bloudění jsem opustil Jince, abych další hodinku pochodoval v jejich těsné blízkosti – stezka se totiž vine asi kilometr proti proudu Litavky, aby jste se po dalších tisíci krocích dostali po opačném břehu téměr na to stejné místo. Je třeba ale uznat, že pěšina klikatící se svahem, porostlým bukovým lesem, má něco do sebe a naučné cedule upozorňují, jak vypadalo zdejší prostředí v prvohorách přes 500 milióny let i na výrazně mladší výroby bronzu a železa.
Další metry vedou po asfaltu a do kopce osadou Běřín, náplastí je i v zamračeném dni čím dál lepší rozhled. Domky pak střídá louka a konečně i les, až do sedla Klínek, kde stezka křižuje silnici a spojuje se s turistickou červenou. Bohužel i dál pokračuje tvrdý nevlídný asfalt, který opouštím na rozcestí Viklan, kde odbočuju na modrou a později dále po vrstevnici kopce i žlutou až ke Smaragdovému jezírku. Jeho nečekaná barva je skutečně poutavá, stejně tak i členité okolí plné výstupků, prohlubní i pahorků, porostlých duby a břízami.
Moje další kroky vedou po zelené, kde potkávám jediné dvě bytosti za celý výlet – dva chlapíky v maskáčích s detektory kovů v ruce. Zatímco zelená míří přímo až na vrchol Plešivce, na dalším rozcestí uhýbám doprava na modrou. Ta se totiž napojuje po dalších 500 metrech pro změnu na červenou, která podle mapy (níže) nabízí úzkou stezku po hraně Plešivce se skálami a výhledy. Trocha zacházky a kličkování cik-cak se rozhodně vyplatilo. Po prudším výšlapu se ocitám na náhorní plošině „Brdského Olympu“ a řídká mlha jenom umocňuje doslova „filmovou“ atmosféru pokroucených borovicových bonsají a suťovisk i ostrých kamenných hřebínků s jasně zelenými mechy a lišejníky.
Za slunečných víkendů se tu výletníky určitě jenom hemží, zatímco já si Plešivec užívám jen a jen pro sebe. Pokračuju směrem ke zdejšímu „balkónu“ – Čertově kazatelně a tu a tam si všímám pozůstatků hradiště, které tu bylo v pozdní době bronzové. Konečně se ocitám na nejlepším z rozhledových míst. Takřka rovný skalnatý schod je vybavený přístřeškem a také panoramatickými fotkami s popisem vrcholů na obzoru. Část z nich spadá na území bývalého vojenského prostoru Brdy, jehož velká část se od 1. ledna 2016 otevírá jako chráněná krajiná oblast turistům. Vítr sílí, já usrkávám horký čaj s termosky a dočítám se, že za dobré viditelnosti je možné dohlédnout až na 100km vzdálený krušnohorský Klínovec.
Takové štěstí já bohužel nemám, i když alespoň na pár okamžiků vykoukne i zvědané slunce, zatímco vytahuju zmrzlými prsty z batohu čepici a rukavice. Po posledním z královských výhledů do krajiny pokračuju ještě chvíli po skalnaté hraně a pak už lesní cestou opět po naučné stezce, která na Plešiveckém sedle odbočuje prudce dolů do vesničky Rejkovice. Na vlakové zastávce moje putování končí. To už je skoro tma a teplota na nule. Vyhřátá lokálka směr Beroun je tu za pár minut…
PS: I když možná patříte, stejně jako já, mezi pyšné vlastníky klasických map, doporučuju – pokud neznáte – do chytrého telefonu stáhnout skvělou aplikaci od mapy.cz, se kterou máte všechny turistické trasy v Česku v kapse i bez připojení k internetu. A mimochodem – jak se na Plešivci líbilo vám?
Po 10 letech psaní o muzice v čele hudebního magazínu Freemusic.cz jsem založil vlastní portál o rostlinné stravě Vegmania.cz. Vedu kurzy veganského vaření. A dlouholeté zkušenosti freelancera a lektora kurzů o podnikání jsem přetavil v poradenské konzultace v přírodě Lesa Pán.
1 thoughts on “„Brdský Olymp“ Plešivec dobyt!”